Americké vdolečky s gravy

Vdolečky s gravy je velmi populární snídaně ve Spojených státech – zejména v jejich jižních částech. Sestává se z čerstvě upečených křehkých vdolečků (biscuits), které jsou přelity hustou omáčkou (gravy), která se také často označuje jako “domácí” “mléčná” nebo “bílá”.
Připravuje se z ochuceného mletého masa (běžná náplň tepelně neupravených klobásek určených pro grilování), mouky, mléka a často (ne však vždy) také ze slaniny, mletého hovězího masa či jiných mas. Je vždy dochucena černým pepřem a solí.
Tento recept mi představil můj kamarád a kolega Steven a vzhledem k drobné odlišnosti kanadské a americké kuchyně, mi navždy zřejmě zůstane v paměti velmi vtipná scénka z obchodu, když jsme se snažili zakoupit těsto na vdolečky. Vzhledem k jistému typu jazykového humoru a komičnosti scénky v původním znění si dovolím tuto nepřekládat, protože si myslím, že překladem by ta pointa nevyzněla: “Do you guys have any biscuits?” … “You mean crackers?” Podotýkám, že biscuits není synonymem crackers.
Tento recept je inspirací velmi známé a oblíbené americké kuchařky Pauly Deen.
 

Suroviny I. (vdolečky):

2 hrnky hladné mouky
1 lžička cukru
1 lžíce prášku do pečiva
1 lžička soli
8 lžic másla (nejlépe zmrazeného a poté nastrouhaného)
3/4 hrnku mléka

Postup I. (vodlečky):

1. V míse smícháme mouku, cukr, prášek do pečiva a sůl. Přidáme nastrouhané máslo.
2. Do této směsi přilejeme mléko a ručně vypracujeme vláčné těsto.

3. Z těsta utvoříme váleček o průměru cca 5cm a nakrájíme asi 2cm širkoké vdolečky, které poklademe na plech.

4. Pečeme v předehřáté troubě při 200°C/400°F zhruba 12 minut.

Suroviny II. (gravy):

500g ochuceného vepřového masa
1/4 hrnku mouky
2 hrnky mléka
sul a pepř

Postup II. (gravy):

1. Mleté maso opečeme na pánvi.

2. Když je maso hezky propečené, přidáme mouku opékáme dalších cca 5 minut za neustálého míchání.

3. Přidáme mléko a za stálého míchání přivedeme k varu a krátce povaříme.

4. Dochutíme pepřem a solí a na talíři přeléváme vdolečky.

Guacamole

Je tradiční mexický avokádový dip. Podle informací původní receptura pochází od Aztéků někdy ze 16.století a díky španělským kolonizátorům (Conquistador) se stal populární přes Španělsko takřka na celém světě. Za tento vynikající a přitom velmi jednoduchý recept vděčím svému kamarádu a kolegovi Rolandovi, který jej u mě poprvé připravil a také naučil.

Suroviny

3 zralá avokáda
2 stroužky česneku
1 paprička jalapeño
1 rajče
1 menší cibule
šťáva z jedné limetky
hrst čerstvě posekané koriandrové nati (cilantro)
sůl

Postup

1. Česnek posekáme a utřeme se solí

2. Jalapeño zbavíme semínek a pokrájíme na drobné kostičky.

3. V misce zakápneme limetkovou šťávou a vidličkou patřičně rozetřeme.

4. Přidáme na drobno pokrájená rajčata a cibuli.

5. Promícháme a přidáme na hrubo posekanou koriandrovou nať.

6. Na závěr přidáme vydlabaná avokáda a rozmícháme nejlépe tloučkem na brambory nebo za pomoci třecí misky a tloučku.

7. Servírujeme s kukuřičnými chipsy.

Vánoční zelňačka

Zelňačka se u nás vždy podávala v poledne na Štědrý den, ale rozhodně není problém i ji připravit v podstatě kdykoliv. Co se mé osobní nomenklatury týče tak rozlišuji dva typy polévek s obsahem kysaného zelí: 1) Zelňačka (jejíž recept dnes přináším) – je smetanová, krémové konzistence a velmi jednoduchá na svou přípravu a 2) Valašská kyselica (recept bude následovat v některých svých příštích publikacích) – je červená, nezahušťovaná, s obsahem a vůní uzeného masa a klobásek a také chutná výtečně!
Přeji vám všem krásné a pohodové Vánoce a děkuji vám všem, kteří jste mi poslali tolik milých pozdravů a přání.

Suroviny:

2 hrnky kysaného zelí (vč.nálevu)
1 uvařený malý brambor
2 hrnky smetany
1 lžíce mouky
1 natvrdo uvařené vejce

Postup:

1. Zelí přivedeme k varu (osobně zde v Kanadě používám kysané zelí sterilované, takže vařit ho dlouze netřeba). Ti z vás, co použijí neupravené zelí doporučuji povařit dle libosti konzistence.

2. Přidáme nakrájený uvařený brambor (osobně brambor v této polévce nevařím) a přilijeme směs mouky rozmíchané ve smetaně. Krátce povaříme.

3. Servírujeme s natvrdo uvařeným vajíčkem. Dle libosti možno dochutit event. solí a pepřem, ale normálně netřeba.

Domácí tlačenka

Předvánoční čas byl, je a navždy bude spojen v mé mysli na čas trávený u mých prarodičů. Moje babička dnes slaví své 80.narozeniny a i přes vzdálenost, která nás dělí kilometrově, jsme si velmi blízko. Pomyslné propojení nejen našich srdcí, ale i vášní pro vaření a pečení je prakticky věčné. Můj děda byl profesí řezník a spolu s babičkou mě naučili spoustu triků a samozřejmě vynikajících klasických receptů. Samozřejmě nemám takovou praxi jakou měl můj děda, ale tradičních moravských zabíjaček jsme společně absolvovali nesčetně. Moje pracovní vytížení mi v současné době bohužel nedovolí zabíjačku uskutečnit od A po Z se vším všudy, nicméně určité zabíjačkové speciality lze s přehledem uskutečnit i v časově i prostorově limitovaném prostředí. Samozřejmě existuje opět celá řada variací a libosti chutí, já bych vás dnes rád seznámil s klasikou, kterou vždy s láskou a elánem připravoval můj děda Mojmír. Vůně a chuť, která se dnes line mým kanadským domem velmi realisticky připomíná mé dětství v Lukavici.

Suroviny:

1 vepřová hlava
1kg vepřového plecka
1 vepřové koleno
1/2kg bůčku
1 vepřový jazyk
10 větších stroužků česneku
10l vody
1/2 hrnku soli
1 hrst mletého pepře
1 hrst majoránky

Postup:

1. Očištěnou hlavu společně s masem vložíme do studené osolené vody a vaříme minimálně 4 hodiny až se maso (ovar) rozpadá.

2. Po této době maso vyjmeme, necháme mírně zchladnout a obereme. Libové kousky pokrájíme na kostky.

3. Veškeré odřezky, kůži a zbylé neforemné kousky masa pomeleme na masovém strojku zpět přímo do vývaru. Stejně tak pomeleme i česnek. Dochutíme solí, pepřem a majoránkou. Pozor! Chuť vývaru po zamíchání by měla být mírně přesolená, protože maso a kůže sůl vstřebají a finální tlačenka by jinak neměla tu správnou chuť. Zhruba 1/2 objemu vývaru jsem si uschoval pro zpracování jitrnicového prejtu (recept bude následovat).

4. V tomto bodě dojde k jistému odklonu od klasického technologického postupu, který známe z tradičních příprav. Byl jsem nucen vyřešit problematiku obalu tlačenky. V Česku by rozhodně nebyl problém tzv. “papíráky” zakoupit a pokračovat smícháním nakrájeného masa s vývarem a jejich plnění. Tady v Kanadě jsem použil prázdné 2l  PET lahve od minerální vody, do kterých jsem kousky masa nejprve vpravil (cca do 1/2 objemu) a následně doplnil vývarem a uzavřel.

5. Tlačenku necháme nelépe venku přes noc vychladnout za občasného otáčení tak, aby nedošlo k sedimentaci a rozfázování.
6. Podáváme dle libosti – s chlebem, bez chleba, s octem a cibulí – jak je libo. Já jsem si samozřejmě dopřál všechny tři varianty postupně.

Mikulovská lutika

Kdybych měl charakterizovat nezaměnitelnou chuť mikulovské lutiky, která díky Jarce a Vaškovi navždy zůstane v mém povědomí, řekl bych, že je asi chuťově nejblíže podobná mexické salse, ale přitom je natolik charakteristická, že připodobnit nezle, je třeba ji prostě vyzkoušet. Jak říkával i strejda Vašek, je výborná jen tak, nebo jako příloha namísto hořčice k masu či uzenině, ale výborně se hodí také na topinky pro svou pikantnost.
Podělím se s vámi dnes o její recept – příprava je velmi jednoduchá a výsledek jistě stojí zato. Jistě někteří namítnete, že je to sezónní záležitost konce léta a začátku podzimu, ale vzhledem k relativně snadné dostupnosti zeleniny i v našich končinách v tomto předvánočním čase, není problém si ji kdykoliv připravit – jako jsem to ostatně udělal i já na své narozeniny.

Suroviny:

2kg rajčat
5 feferonek
1kg papriky (nejlépe červené)
1/2kg cibule
1 palice většího česneku
120g cukru
300ml rostlinného oleje
200ml octa
2 lžíce soli

Postup:

1. Veškerou zeleninu si připravíme, omyjeme, osušíme, z paprik a feferonek můžeme odstranit semínka.

2. Vše pomeleme na masovém strojku.
 
3. Dáme do hlubší pánve dusit, po půl hodině přidáme cukr, olej, ocet a sůl. Dusíme další cca hodinu a půl až se objem zmenší cca na polovinu.

4. Necháme zchladnout do druhého dne, můžeme plnit do menších skleniček a sterilovat nebo servírovat a konzumovat

Hovězí na zázvoru (Geung Ngao Yuk)

Variací na tento recept existuje jistě celá řada. Ve Wikipedii se u tohoto hesla můžeme dočíst, že si tento recept svou velkou oblibu získal v 60.letech minulého století zejména v kalifornském San Francisku a následně v 70. a 80. letech také v kanadském Calgary díky restauraci Yum Yum Tree.
Základ tvoří smažené marinované nudličky hovězího masa, zeleninová směs a kombinace chuti zázvoru, česneku a pálivých papriček v sladkokyselé teriyaki omáčce.

Suroviny:

2 plátky hovězího masa
2 oddenky zázvoru
4 lžíce sojové omáčky
1 stroužek česneku
2 vejce
4 lžíce rýžového nebo bramborového škrobu
1 velká mrkev
1 bílá ředkev
1 pórek nebo jarní cibulka
2 hrnky rostlinného oleje
2 lžíce bílého octa
2 lžíce cukru
4 lžíce vody
1/2 lžičky drcených pálivých papriček

Postup:

1. Plátky masa pokrájíme na nudličky

2. Jeden oddenek zázvoru oloupeme a postrouháme. Šťávu vytlačíme přímo na nudličky masa.

3. Směs masa a zázvorové šťávy a utřeného česneku dobře promícháme se 3 lžícemi sojové omáčky a necháme v chladničce několik hodni nebo přes noc odležet.
 
4. Následně rozmícháme vajíčka se škrobem a tuto směs smícháme s masovou směsí.

5. Na rozpáleném oleji po částech smažíme masovou směs, kterou pak necháme okapat v papírovém ubrousku.

6. Ve mezičase si připravíme zeleninu: mrkev a bílou ředkev nastrouháme na jemné plátky, pórek nebo jarní cibulku nakrájíme na tenká kolečka, druhý zázvor oloupeme a postrouháme na jemném struhadle. 

7. Krátce orestujeme.
 
8. Zalijeme omáčkou připravenou ze 2 lžic bílého octa, 1 lžíce sojové omáčky, 2 lžic cukru, 1/2 lžičky pálivých papriček a 4 lžic vody.
  
9. Přidáme masovou směs a promícháme.

10. Podáváme s rýží.